Když jsem poprvé viděl trailer na film, zjistil jsem, že existují pouze dvě varianty, jak by mohl film vypadat. Buď je v traileru vše, co je potřeba vědět, takže film není nutné vidět. Nebo je 2.5 hodiny příliš málo na takový nerdí epos. A v prvním případě jsem se naprosto mýlil a ve druhém jsem měl naprostou pravdu.
Je fajn vidět trailer, kde vám přijde, že je tam vše a ve filmu se naprosto zmýlit. Na druhou stranu vidět příběh, který by se dal minimálně o hodinu protáhnout a jste si jisti, že by neztratil na napínavosti a přesto by to mohl být delší zážitek je zklamání. Tou dobou se stal film Ready Player One mým nejoblíbenějším filmem vůbec. Když jsem v závěrečných titulkách zjisil, že se jedná o film podle knihy, musel jsem si ji přečíst. Stále tvrdím, že obě verze mají své pro a proti. Knižní verze má tak akorát dlouhý příběh na všechno, co se snaží odvyprávět a příběh je mnohem delší a také příběhové období, které mapuje je mnohem delší. Film je zase přesně to, co bych očekával od filmového zpracování. Až na to, že by se tam dalo zahrnout více prvků z knihy a tím prodloužit celý hon. A teď po přečtení druhé knihy si nedokážu představit, jak by druhý film měl filmově vypadat. Jednak by se musel více držet knihy v zápletce, která je ve druhém díle více detailně popsána pro představivost, že prakticky vidíte před očima film a vnímáte emoce postav. Navíc si nejsem jist, zda bych herci hlavního hrdiny věřil některé zvraty v osobnosti Wada.
Ready Player One:
Jedná se o splněný sen všech geeků. Příběh se v mnohém liší od filmu a proto stojí za to si knižní verzi přečíst. Pakliže vnímáte film a knihu jako dvě odlišné verze jednoho příběhu, jako u superhrdinů, jako Spider-man, Batman, Superman apod., dají se snadno přijmout rozdíly. Easter Eggy jsou zde umně knižně zakomponovány. Romantická linka je naprosto fantastická a umně využívá jak prostředí jak anti-utopické/realistické budoucnosti, tak toho, jak se lidé potkají na internetu/ve virtuální realitě a začnou si už tam k sobě nacházet cestu. Dokonce Easter eggy v bitvě fungují lépe než ve filmu, pakliže se aspoň trochu orientujete, Není potřeba se moc orientovat v referencích, abyste si knihu užili, ale hodí se aspoň základní znalost. Podobně jako u Minecraft modpacku GT: New Horizons, který není pro začátečníky v modovaném Minecraftu, ale je tam Quest Book, která vás skvěle povede. Tato kniha je velmi emoční a dá se do ní krásně vžít. Veškeré negativní momenty jsou tam poté odměněny. V tomto je tu hezky kontrast oproti Thorovým filmům od Taiky Waititiho, které tohle vyloženě neumí.
Ready Player Two:
Jedná se o sequel, který svou prací v tom, jak pracuje jako pokračování nevybočuje ze standardu, ale místo toho, aby na to narážel, to umně využívá a veškeré zrcadlení událostí, které mají sloužit jako struktura příběhu jsou zde umně a logicky zasazeny do příběhu, že, když nad tím moc nepřemýšlíte, nevšimnete si toho. Skvělým příkladem toho, jak to udělat špatně je zase pokračování filmu "Už jsme tam?". Film "Už jsme doma?" naprosto špatným způsobem zrcadlí události předchozího filmu a proto ani nevznikla žádná další pokračování. Tento příběh je ještě náročnější na emoce než předchozí díl. V jakékoliv zápletce, která se ve filmu objevuje, tak tam jsou buďto umně vyvedené vyšší sázky a nebo se jedná o větší problémy, tak jako tak, je to ještě více umocněné a funguje to. Mám s tímto příběhem drobné problémy, které jsou zde více vidět, jelikož se mi tento příběh více líbil, tak jsou tyto chyby více vidět než v předchozím dílu. Druhý díl jsem si užil ještě více než první. S touto bombou bych tento článek ukončil.
2024 ©