Ahoj,
vítám vás u své nepravidelné série článků o knížkách. Chtěl bych vám něco povyprávět o knžní verzi filmu Disney Channelu Rádio Rebel, Shrinking Violet. Ač mi je přes dvacet a vnímám některé momenty v tomto filmu jako cringe, tak i kromě nostalgie, se mi tento film docela líbí. Co se týče knížky, jak to tak bývá u adaptací knížek, jsou tam výrazné rozdíly. Nechci zabíhat do podrobností, které by se daly považovat za spoiler. Co se týče názvu, Shrinking Violet znamená osobu, která je hodně stydlivá. A jak znáte Taru, tak ta je hodně stydlivá. Přestože zde nebudou spoilery z knížky, budou zde však spoilery z filmu, jelikož tento článek je hlavně zaměřen pro lidi, kteří Rádio Rebel viděli. Byli jste tudíž varováni.
Přeložená oficiální synopse:
Ahoj Miami - posloucháte Sweet T na 92,7 SLAM FM. Je už po setmění, takže nepřepínejte...
Středoškolačka v maturitním ročníku Teresa Adams je tak neskutečně stydlivá, že se bojí mluvit s kýmkoliv na chodbě nebo být vyvolaná při hodině. Ale v pohodlí svého pokoje se svým iPodem v ruce je nespoutaná rockerka. Vysílá svou fake show na nejposlouchanější rádiové stanici v Miami, kterou vlastní její nevlastní otec. Když dostane možnost tuto show dělat ve skutečnosti, sama je překvapena svým výkonem u mikrofonu, když je sebevědomá Sweet T. A všechny šokuje, když je z ní hit! I Gavin, jediný kluk ve škole, se kterým se nestydí mluvit, se zajímá o záhadnou DJku se skvělým vkusem pro hudbu. Ale když SLAM ohlásí soutěž - a garde na maturák se Sweet T jako hlavmí výhrou - její sen by se mohl stát její největší moční můrou....
Nejdříve jsem si všiml rozdílů ve jménech. Tara je totiž Teresa, ale má přezdívku Tere. Změna pro film je podle mě celkem povedená a logická. Její alter-ego Rádio Rebel je v Knize Sweet T, což narozdíl od filmu zní celkem sexy, místo pubetrálně s absencí sexuality. Místo postavy Kamilly jsou v knize jiné postavy, které plní její úlohu.
Další rozdíl, kterého jsem si všiml, je ten, že Tere nemá vlastní rádiovou show, než začne v rádiu SLAM. Příběh se odehrává v Miami místo Seattle. Tere je plnoštíhlá a měla dříve přezdívku Snowball. Takové postavy v knížkách jsou celkem často a do filmu se zkrášlí. Mě osobně, tím, že nejsem vyloženě na štíhlé holky, přišla neskutečně sexy. Dokonce se ani spisovatelka Danielle Joseph nevyhýbá sexualitě. Sexuality je v knize jako šafránu, je to taková třešnička na dortu, hezky se tím dovysvětluje spousta věcí, nebo se prohlubuje emoční přesah/zážitek. Nejde také o nic detailního jako popis aktu. Jde o drobnosti, jako například, že Gavin se omylem otře rukou o Teresiny prsa apod. Je to čistě jako doplněk, který ale funguje. Film je celkem okleštěná verze, ještě aby ne, když je od Disneyho.
Jsou zde i osobnostní změny. Tara a Delilah jsou karikaturní verze svých postav z knihy. To se mi líbilo, že ta stydlivost i osobnost mámy Tere jsou v knize brány vážně. Co se týče Gavina, tak ten je trochu jiný, ve filmu je lehce přímočařejší, přístupnější dětem. V knize je Gavin podobný jako ve filmu, přesto je většinou velká záhada, což bylo ve filmu ukázáno lehce (budu se opakovat), karikaturně. Audrey a Gavin mají o něco méně prostoru, než ve filmu, ale je to celkem příběhově opodstatněné. Co se týče Stacy, tak je úplně stejná, jak v knize, tak i ve filmu. Přijde mi, že mezi jejich verzemi nejsou rozdíly. Stacy v knize také nemá takový prostor. Chápu, že ve filmu dostala více prostoru, jelikož její a Tary osobnější konfrontace zase fungují. Stacy, i když je to záporačka, která je sobec a není záporačka jako například Thanos, tak je celkem hezky napsaná. Stacy v knize také nemá takový prostor. Chápu, že ve filmu dostala více prostoru, jelikož její a Tary osobnější konfrontace zase fungují. Stacy, i když je to záporačka, která je sobec a není záporačka jako například Thanos (který je považován za kvalitního, jako nesobecký záporák), tak je celkem hezky napsaná. Spousta příběhových zvratů se v knize objeví jinak. Spousta zvratů se z knihy nedostala do filmu a ve filmu se objevily originální zvraty.
Nejdříve jsem se nemohl na osobnost Teresy naladit. Ale po asi padesáti stránkách jsem se neskutečně vžil do knihy a nemohl jsem ji pustit z ruky. Když se blížil konec, posledních 80 stránek ze 300 je tak napínavých, že byste je rádi přeskočili a přečetli si konec, ale zase si chcete projít cestu s Teresou a uvědomujete si, že i ona si musí na rozuzlení počkat, jelikož víte, kdy k rozuzlení dojde (z hlediska příběhového času). Dokonce jsem se posledních, tak 50 stránek cítil dokonce nervózně, a musím přiznat, že takhle nervózně jsem se necítil už dlouho, i když studuji vysokou školu. Knižní verze je mnohem osobnější, než film.
V knize jsou občas zmíněny texty písní, které by stály za to, aby byly převedeny do skutečné hudební podoby. Třeba takhle skvěle působí píseň Moon Stops for You.
Suma sumárum. I když je kniha jen v angličtině, stojí za to si ji přečíst. Trvalo mi tři dny ji přečíst. Pravda, nejsem nejpomalejší čtenář, ale knížka mě musí chytnout, abych ji vůbec dočetl a když už mě chytne, netrvá to dlouho, než ji dočtu.
2024 ©